Ceníky stavebních materiálů, hmot a stavebnin - informační portál

Trubky jsou dodávány v rolích po 50 m (u DN 200 – 45 m), což velice usnadňuje manipulaci. Pro pohodlnou montáž jsou k dispozici veškeré tvarovky – spojky, kolena, odbočky, „žabí klapky“ apod.

EURODRAIN, EURODRAIN-KOKOS, EURODRAIN-VLIES: střední šířka drážky: 1,2 +- 0,2 mm

Rázová odolnost odpovídá DIN 1187, deformace při zatížení odpovídá ČSN 13 8740.

Instrukce pro pokládku

Drenážní trubky by měly být pokládány v nezámrzné hloubce, minimálně 50 cm pod povrchem, (ve vyjímečných případech již od 20 cm) se spádem minimálně 0,5%. V případě odvodnění budov se doporučuje pokládka cca 20 cm pod úrovní vodorovné izolace proti vlhkosti.

Pro správnou funkci drenážních trubek je nejdůležitější typ obsypové zeminy. Ta musí mít dostatečnou filtrační schopnost a zároveň nesmí obsahovat příliš jemné částice, které by zanesly drenážní otvory, nebo pronikly do samotného potrubí. Ideální je štěrk frakce 8/16, kterým je vhodné trubku podsypat ve vrstvě cca 10 cm, po bocích trubky zhutnit a poté zasypat ještě min. 10 cm nad trubku. V případě jílovitého podloží je vhodné oddělit štěrk od rostlého terénu geotextilií, která zabrání průniku jemných částic do drenážní vrstvy. Zbylý zásyp lze provést vykopanou zeminou, pokud není jílovitá.

Podrobně se pokládkou zabývají normy DIN 4095 a 1185.

Schéma ochrany proti vlhkosti na stavbě

Slouží jen jako příklad, konkrétní řešení je závislé na místních podmínkách.

1. základ
2. hydroizolace
3. štěrková vrstva
4. rostlý terén
5. geotextilie jako dělící vrstva
6. drenážní trubka SIROPLAST-K (cca 20 cm pod vodorovnou hydroizolací)
7. zhutněná zemina
8. zdivo sklepa
9. drenážní desky SIROPOR (mohou se lepit tmelem GUMOASFALT SA–27)
10. štěrkopísek

Tip: Drenážní desky ikona souboruSIROPOR předčí obezdívku

• chrání hydroizolaci před mechanickým poškozením
• odvádí vodu dulů k drenážní trubce
• tepelně izolují
• snadná instalace

Montáž a uložení šachty

• dno připraveného výkopu upravit pomocí písku nebo jemného štěrku o výšce cca 10 cm
• v případě nestabilního podloží se doporučuje šachtu podbetonovat
• podle použitého potrubí se namontují potřebné přechodové díly
• zbývající otvor se zaslepí přiloženou zátkou
• šachta se uloží na upravené dno výkopu
• je důležité dbát na správnou výšku připojovacích dílů vzhledem k potrubí tak, aby šachta byla uložena vodorovně (doporučuje se zkontrolovat vodováhou) a zároveň byl dodržen potřebný spád potrubí
• po připojení potrubí se šachtové dno obsype zásypovým materiálem (štěrkem)
• v případě potřeby se šachta prodlouží prodlužovacím dílem, který je možno podle potřeby libovolně zkracovat
• šachta se poté postupně přisype a ručně zhutní

Montáž šachtového víka (poklopu)

• v případě, že se šachta používá v místě bez dopravního provozu je postačující uzavřít šachtu v úrovni terénu přiloženým plastovým víkem
• v případě, že je šachta umístěná v místě dopravního provozu musí se použít litinový poklop o příslušné nosnosti
• šachta není konstruována pro přímě zatížení dopravním provozem
• při montáži litinového poklopu je bezpodmínečně nutné zajistit, vůli mezi litinovým poklopem nebo jeho rámem a horní hranou šachty a to i při případném sesednutí terénu
• pro zachování vůle se doporučuje připravit betonový „límec“ o síle cca 200 mm
• přesná síla „límce“ závisí na použitém víku – tak aby byla zachována dostatečná vůle
• zároveň se doporučuje, aby byla spodní hrana límce níže, než je vrchní hrana šachty